Jak to vše začalo...


Vše začalo asi tak před 20ti lety...

Většina dětí v mém věku si přála být v dospělosti herečkou, modelkou nebo kadeřnicí... Mým skromným přáním bylo vlastnit ranch s koňma a k tomu ideálně nějaký hotýlek nebo kavárničku...

S ranchem to šlo poměrně hladce. Když mi bylo 13 let, dostala jsem svého prvního koně, který se zabydlel na zahradě našeho rodinného domu za Prahou. Tou dobou jsem stále ještě navštěvovala základní školu a v ní dramatický kroužek. Jednoho dne jsem dostala scénář hry s názvem "Černý den na Tolštejně". V této hře jsem hrála skorobezhlavého rytíře Voloďu a Tolštejn byl pro mě smyšlený hrad, který si náš pan učitel vymyslel...

Netrvalo dlouho a k mému  jednomu koni přibyl další (přeci mě máma nenechá jezdit samotnou), potom ještě jeden do sportu a zahrada se "začala zmenšovat". Začali jsme se tedy poohlížet po nějaké usedlosti na jihu Čech, kam bysme se mohli i s naším stádečkem přestěhovat...

Ať to neprotahuji, skončili jsme v Čechách severních v obci Rybnište a 5km od nás se tyčila zřízenina hradu Tolštejn (ano, opravdu ten vymyšlený hrad existuje).

Ranch by tedy byl, mě ovšem ještě čekala střední škola a následně nějakým zázrakem i vysoká...

Po ukončení vysoké školy jsem se začala v Praze poohlížet po práci, bavilo mě to asi tak měsíc. Po tom měsíci přišla kamarádka, žijící v místě kde už jsme měli ranch s nabídkou, že ve fabrice, kde pracuje shánějí pracovníka na plánování výroby. Šla jsem to tedy zkusit a nakonec tam strávila 7 měsíců, přičemž od 2. měsíce mi bylo jasné, že sedět v kanceláři nebude to pravé... Po 5ti měsících jsem dala výpověď a jakmile uplynula výpovědní lhůta, sbalila jsem krosnu a s mizernou částkou na účtě vyrazila do Asie s plánem, že rok budu cestovat, pak se vrátím a uvidím co dál. I přesto že jsem dokázala omezit náklady asi na 10tis. měsíčně, mi za pár měsíců peníze došly a musela jsem vrátit zpět do ČR. 

Následující plán byl jasný. Přes léto vydělám peníze a na podzim vyrazím do Nepálu, Barmy a Indie a zas se tady pár měsíců neukážu.

Realita byla taková, že jsem se po návratu z Asie pustila do obsedání mladého koně, kůň zakopl, spadl na mě a vaz v koleni a nějaká kostička pod ním to nevydrželi.

Tím se můj plán změnil na to, že musím počkat až kostička sroste a podstoupím plastiku vazu s následnou rehabilitací. Ve finále jsem tedy podzim strávila v rehabilitační posilovně, kde jsem si z pásu prohlížela obrázky Nepálu, které na mě koukaly ze stěny.

Mezi pádem s koněm a následnou operací byly 4 měsíce, kdy jsem měla zakázané veškeré sportovní aktivity a tím pádem krize, co budu dělat. Díky bohu za internet a nabídku realitních kanceláří :D

V nabídce se objevil kouzelný domeček v nedalekém Jiřetíně pod Jedlovou (kde se nachází již zmíněný Tolštejn). "Jůůů, pořídím si domeček a budu mít vlastní apartmány", byla má první reakce. Nápad hezkej, ale když všechny vaše úspory zmizí cestováním po Asii, tak už to tak hezky nezní... Následovaly další 4 měsíce, kdy se zázrakem, za pomoci velmi schopného hypotečního poradce a finanční injekce od maminky, která složila zálohu, aby to vypadalo že nějaké peníze mám, povedlo tento domeček koupit. 

A tak mohl začít nervy drásající kolotoč, jak z rekreačního objektu udělat s minimem peněz něco, na co je podle slov odborníků zapotřebí dalších pár milionů. Milion jsem zdaleka neměla ani jeden a jediné co jsem měla, byl šibeniční termín 3 a půl měsíce než začne zimní sezona... :D No a tady je výsledek ... Rustic house je v provozu (i když ne ještě na 100 %)

Vše si zařizuji čistě podle své fantazie, nedržím se striktně žádného stylu. Zakládám si na čistotě, pohodlí a aby se u mě hosté cítili jako doma nebo na své chaloupce. Sama jsem během svých cest spala jak v luxusním hotelu v Las Vegas nebo v Římě tak v Kambodžské chatrči s broukama a štírem v koupelně. Spát se dá tedy v lecčem ale vše by mělo odpovídat ceně a očekávání :) Proto fotky které zde vidíte odpovídají realitě. Dokonce už mi jedni hosté řekli, že  jsou překvapeni, že je to ještě hezčí než na fotkách, musím tedy zapracovat na svém fotografickém umu :D 

Snad se Vám v mém domečku bude líbit :)

Takže i takhle může vypadat cesta ze školní hry o Tolštejně až ke splněnému snu pod Tolštejnem.